Jarek about support

Co mi dává podpora organizace DDŠ? Pro mě osobně je to motivace, která mě pohání každý den. Motivace v tom smyslu, že jsou kolem mě lidi, kterým není jedno co dělám a kteří mě podporují v mé umělecké práci. Co jsem u vás, již 5. rokem, uvědomil jsem si, jak důležité je mít kolem sebe lidi, kteří dokážou svou kritikou pomoci jít tím správným směrem. Tuto možnost bych neměl, kdyby mě nepodporovali. Dále jsou to samozřejmě finanční prostředky ke studiu, které by ztěží dokázal dětský domov uhradit.

Mně osobně nejde tak o peníze, ano ze začátku první moment, když člověk jako já vstoupil k branám vaší nadace poprvé, měl prvotní záměr proč tam jde. Samozřejmě, že kvůli penězům, které by mi pomohly zlepšit si životní úroveň a dostat se na lepší pozici v životě, abych nedopadl jako má matka. Však postupem času, co jsem procházel všemi stipendijními projekty a né jenom stipendijními, ale také i jiné akce například Běháme pro děti, benefiční koncert a podobně, jsem si uvědomil, jak je pro mě cennější spíše existovat ve vašem okolí. Pro mě samotného je to věc, kdy se od vás učím, jak správně komunikovat s lidmi, jak zacházet sám k sobě nebo jak zacházet v určitých situacích.

Možná si to uvědomujete nebo je to čistě pomyslný jev, ale máte na mě velký pedagogický a nejen pedagogický, ale také výchovný vliv. Než jsem k vám nastoupil, byl jsem tintítko, s kterým se jen mávalo a nebyl jsem schopný vnímat detaily a starsti života, ale co jsem u vás, stal se ze mě zdravě sebevědomý člověk se zdravým rozumem v hrsti. Takže určitě ze všeho nejvíce by mi scházelo, kdybych u vás nebyl, formace lidského rozumu a bytí zde na světě. Nebýt vás, možná bych se ještě plácal okolo sebe a marně hledal cestu, jakým směrem se vydat. Za to teď u vás cítím, že vím kudy kam, dáváte mi možnosti, najednou to vše vidím jinak. Mám možnost se rozhlédnout a sám si vybrat, kterou cestou se vydat.

Dále jsou to studenti zařazení v projektu. Další motivace, protože vidět další talentované děti z dětských domovů, kteří jsou už i na vysokých školách, je také určitým způsobem pro mě odrazový můstek. Kdybych tyhle lidi nepoznal, asi bych to vzdal a řekl si asi tohle: ,,Neznám nikoho, kdo by byl na střední škole, natož na vysoké. Má to vůbec cenu? Co když jsem stejně takový jako všichni okolo mě v DD?" Je neuvěřitelné, jak může lidská mysl fungovat absurdně v pubertálním věku, kdy se člověku hlavou honí takových blbostí, že dokážou i strhnout z cesty a těžko by se pak dostávalo zpět... Ale jak jsem poznal lidi v nadaci, jakým způsobem přemýšlejí, jak jednají, a co vše mají za sebou. Díky odrazovému stupínku vaší pomoci, se mi otevřely oči i mysl, která byla doposud plná otázek. Takže na závěr bych chtěl říct, že nejvíce mi do profesního života pomáhá formace lidské individuality a jak zacházet s každodenností života, jak v práci, tak i v soukromém životě. Což by nemuselo být, kdybych vás nepoznal. Nejde o to vás zde chválit, vážím si vaší pomoci a také partnerů, ale nejvíce si vážím vaší přítomnosti teď a tady, jak jste každým kouskem svého těla zapálený člověku podat pomocnou ruku, aby vstal a vzpamatoval se a vzal svůj život do svých rukou!

Jarek Lambor