Děti a dluhy nepatří dohromady!!!
Projekt nabízel právní pomoc dětem, které se ne vlastní vinou dostaly do problémů s exekutory.
V roce 2014 se DEJME DĚTEM ŠANCI stala partnerem projektu Děti bez dluhů Mgr. Aleny Vlachové. Ta poskytovala dětem a mladým lidem z dětských domovů bezplatnou právní pomoc vedoucí k jejich oddlužení a zabránění výkonu exekuce. Jednalo se zejména o dluhy za komunální odpad a pokuty z MHD.
Mgr. Vlachová byla velmi úspěšná při soudních i mimosoudních jednáních, navíc se v roce 2016 zasadila o legislativní úpravu Zákona o místních poplatcích, takže v posledních letech téměř nevznikala potřeba využívat darované prostředky k účelu oddlužení dětí. Po dohodě s Mgr. Vlachovou jsme čas od času využili část prostředků poukázaných na účet projektu Děti bez dluhů na podporu mladého člověka z dětského domova, který se dostal do svízelné situace a naši pomoc potřeboval.
Pomáhali jste dětem vykročit do samostatného života bez dluhů, které si samy nezavinily!
Zajímá vás, jak je možné, že děti měly dluhy, za které nemohly?
Děti vyrůstající v dětských domovech (DD) mají hlášeno trvalé bydliště podle trvalého bydliště své biologické matky. To znamená v místě, kde se dítě prakticky nevyskytuje, či kde dokonce ani nikdy nebylo.
Jejich „domovským“ obcím to však nebránilo v tom, aby dětem vyměřily dlužnou částku za komunální odpad, který v místě trvalého bydliště zjevně neprodukovaly. Rodiče za ně tyto poplatky samozřejmě neplatily, takže dluh v průběhu let narůstal. Následně obec předala záležitost exekutorovi, který si k existujícímu dluhu připočetl nemalý poplatek. Tak mohla velice lehce nastat situace, že se dítě stalo účastníkem exekučního řízení. To vše v souladu s do nedávna platnou zákonnou úpravou. Dítě se většinou o tomto faktu včas nedozvědělo, protože veškerá korespondence byla adresována jeho rodičům, kteří zůstávají zákonnými zástupci dětí i po jejich umístění do DD.
Mladý člověk pak mohl snadno přijít i o to málo, co při vstupu do samostatného života dostal, či dokonce začínat už tak složitou etapu svého života s dluhem.
Zní to neuvěřitelně, ale bohužel to nebyl ojedinělý případ.
Vždy bylo v první řadě usilováno o řešení právní cestou a až když selhaly všechny ostatní možnosti a dítěti bezprostředně hrozila exekuce, přistoupilo se k jeho oddlužení, tj. zaplacení jeho dluhů z peněz poskytnutých za tímto účelem dárci.
S ohledem na charakter projektu v tomto případě nebylo možné peníze poukázat přímo vybranému dítěti, protože jednotlivé případy byly posuzovány a řešeny podle jejich aktuální naléhavosti.
K obdobné situaci docházelo také při vymáhání dluhů od dopravních podniků, kdy rodič za nezletilé dítě nezaplatil řádné jízdné a dopravní podnik si počkal a začal dluh vymáhat od dítěte až po uplynutí několika let a rovnou prostřednictvím exekutora.